Dostupné pouze v češtině.
26. 11. 2015; MF DNES, Liberecký kraj:
Ze zámku ve Svijanech vznikne unikátní centrum. Představí dobu bronzovou
Libereckému archeologovi Petru Brestovanskému se plní jeden ze životních snů. Unikátní kolekce vykopávek z doby bronzové, které před deseti lety objevil při průzkumu v Příšovicích u Turnova, dostane exkluzivní sídlo. Stane se vévodící výstavou v nově opraveném zámku ve Svijanech. Lidé se do ní podívají už v polovině příštího roku.
„Nejdřív jsme si mysleli, že bychom sbírku mohli instalovat někde v Příšovicích, ale tam hrozí povodně. A tak jsme to udělali jako naši moudří předkové, vylezli jsme na nejbližší kopec, kde jí nic nehrozí,“ komentuje Brestovanský.
Kolem kmitají dělníci, on už ale má expozici přesně v hlavě. Spolupracoval na ní se známým architektem Davidem Vávrou. „Pomáhal nám už při zpracování výstavy o zajateckých táborech, a když jsme mu představili krajinu bronzovou, moc se mu to líbilo. Namaloval nám ji,“ poznamenal archeolog.
Výstava bude instalovaná v pěti místnostech prvního patra zámku. „Od výtahu z vnější strany fasády vstoupíte do tmy, kde budou osvícené pouze nádoby z doby železné, které jsme našli v zahradě. Chceme, aby se návštěvníci zklidnili, protože pak se dostanou do sakrální krajiny z doby bronzové. Bude vytvořená z předmětů vykopaných před deseti lety na Cecilce v Příšovicích – jde o největší pohřebiště v Čechách, kde jsme našli asi 700 nádob,“ popisuje Brestovanský. „V podiu na čelní straně místnosti bude 11 hrobů starých tři tisíce let. Bude tu rekonstruované krematorium a celý pohřební rituál.“
Z pohřební krajiny se lidé dostanou do další místnosti, kde se z okna budou koukat na místa původních nálezů a na svatyni z doby bronzové na zahradě . Ta se podle něj sama stane expozicí. „Když jsme dělali archeologický výzkum kvůli přípojkám, našli jsme původní jámy s keramikou, kulové jamky, jako součásti příbytků a další velmi vzácné věci od 13. století až po stopy po prvních usedlících, staré tři tisíce let.“ Součástí expozic budou ještě další zajímavosti, například muzeum pivovarnictví, historie libereckého podzemí nebo pozoruhodnosti jiných částí kraje. Zámecká kaple, bývalý rytířský sál, bude sloužit pro koncerty, výstavy místních umělců, svatby a jiné společenské záležitosti.
„Svijany by se totiž měly stát vstupní branou do Libereckého kraje. Na tom pracují majitelé, Archa13, Severočeské muzeum a Liberecký kraj,“ vysvětluje Brestovanský. V nově opravené bývalé škole, která je součástí areálu vznikne návštěvnické centrum, které lidi upozorní na věci nepříliš známé, ale přitom naprosto unikátní, objevené v posledních dvou desetiletích, například na českodubskou komendu nebo na podzemí kláštera v Mnichově Hradišti, protože původní Sviňany patřily právě jemu. Mniši v nich totiž chovali vepře.
Práce stavbaři zahájili na počátku roku a musí skončit do jara roku příštího. „Střecha a fasády jsou komplet hotové, kromě malé části, kde se dodělává výtah. Do dubna budeme dodělávat vnitřní prostory. A polovině příštího roku chceme otevřít,“ upřesňuje projektová manažerka Markéta Tumová.
***
Fakta
Historie Svijan
Původní název Sviňany podle vepřů, které chovali místní obyvatelé pro mnichy z cisterciáckého kláštera v Mnichově Hradišti. Místo bylo osídleno už v době bronzové, první písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století. Roku 1565 získal ves Jaroslav z Vartenberka a postavil zde renesanční zámek. V roce 1621 Svijany připadly Valdštejnům, kteří zde vládli až do roku 1814. Roku 1820 kupuje svijanské panství Karel Alain kníže z Rohanu, majitel Sychrova. Ze svijanského zámku se stal vrchnostenský úřad a ubytovna pro úředníky. Rohanové drželi svijanské panství do roku 1945. V 90. letech se dostal zámek do soukromých rukou podnikatele Milana Rýdla pro sídlo Rytířského řádu svatého Václava a chátral. V roce 2013 jej koupil Pivovar Svijany, který ho rekonstruuje. Oprava přijde na padesát milionů korun, z toho třicet dají Norské fondy.